Hlinka Gretzky Cup

17. srpna 2025

Turnaj Hlinka Gretzky Cup (HGC) včera skončil. Po dvou úspěšných letech, kdy jsme pokaždé vybojovali stříbrné medaile, bylo 5. místo našich kluků možná pro někoho zklamáním. Na úspěchy si totiž zvykáme snadno a rychle, zatímco na to méně povedené hned zapomínáme.

I prezident našeho hokejového svazu Alois Hadamczik se ve svém nedávném rozhovoru v podcastu Zimák směrem k HGC vyjádřil slovy: „Když jdeme na Hlinkův turnaj U18, tak ti kluci hrají jako z partesu. Pak jich odejde 15 ven, venku hrají málo a ti trenéři je vezmou zpátky a najednou vidí ten pokles a hrajeme hrozně špatně na mistrovství světa.“ Zdá se, jako by i on podlehl euforii posledních dvou ročníků a zapomněl při tom na skutečnost, že to byly jediné dvě medaile na HGC od roku 2017 (na medaili z mistrovství světa U18 čekáme od roku 2014).

Pokud si tuto skutečnost uvědomíme, pak nás také možná hned napadne otázka: Co bylo příčinou toho, že jsme se na posledních dvou turnajích HGC dostali až do finále? Nevím jak pro vás, ale pro mě není tak těžké najít správnou odpověď. To Adam Benák hrál na těchto dvou turnajích jako z partesu! To jeho 21 bodů, díky kterým je v čele historických tabulek HGC, nám zajistilo ty dvě stříbrné medaile!

Letos už Adam ale na HGC hrát nemohl a jím vstřelené či připravované góly nám prostě chyběly. Kdyby nám například proti Finsku pomohl využít některou ze čtyř přesilovek, mohl se zápas vyvíjet jinak, protože ještě 5 minut před koncem jsme prohrávali pouze o jediný gól. V zápase s Kanadou jsme v početní výhodě hráli dokonce skoro 12 minut (z toho minutu při hře pěti proti třem), ale ani to nám nestačilo. Přitom nás výborně chytající Fanda Poletín držel ve hře 52 minut a dát jeden nebo dva góly… Kdo ví, co by to s kanadskými hráči udělalo.

Nutno ale uznat, že věkovým průměrem náš tým byl zcela jistě nejmladším na celém turnaji. Hrálo v něm totiž hned osm kluků, kteří půjdou na draft NHL až v roce 2027 a právě fyzická zdatnost nám podle mého soudu v těch rozhodujících zápasech hodně chyběla. Finsko totiž přijelo s mužstvem, které co do průměrné výšky a váhy hráčů patřilo k nejsilnějším, no a o tom, jak jsou na tom silově a rychlostně Kanaďané, se není potřeba vůbec bavit. O to více nás pak musela mrzet absence jedné z nejvýraznějších českých nadějí ročníku 2008 Šimona Katolického, který by naší ofenzívě při svých fyzických parametrech určitě hodně pomohl

Ale teď už k vítězům. Po 22 letech turnaj HGC ovládli Američané Byl jsem se osobně podívat na jejich semifinále s Kanadou a mé srdce fanouška se trhalo na dva kusy. Po loňské sezóně, kterou Váša odehrál v americké USHL, jsem přál vítězství právě jim, jenže za Kanadu hrál centra první lajny Tynan Lawrence, Vášův kamarád z Muskegonu, který by se měl na příštím draftu NHL objevit v první desítce vyvolených. Bylo to těžké rozhodování, ale nakonec jsem přeci jen fandil Američanům, ale to jen ve chvílích, kdy Tynan nebyl na ledě

Před tímto zápasem jsme se potkali s rodiči Tynana a natočili s nimi pro Vás krátký rozhovor, který půjde ven někdy po prázdninách Kromě jiného jsme se ptali na důvod, proč Tynan jako rodilý Kanaďan zvolil americkou juniorku USHL a odpovědí nám bylo, že je přesvědčil rozvojový program, kterým se Muskegon Lumberjacks dlouhodobě prezentují. Americká USHL je totiž koncipovaná jako příprava hráčů pro univerzitní soutěž NCAA, která je specifická tím, že se v ní mnohem více trénuje než hraje, a tak i v USHL má trénink mnohem větší váhu než v některých kanadských juniorkách.

Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že minimálně v Muskegonu a v Youngstownu, kde v minulé sezóně hrál Adam Benák a Kuba Heš (určitě to ale platí i pro některé další týmy USHL), je development hráčů na té nejvyšší možné úrovni, a že kluci trávili na stadionu denně i více než sedm hodin. Má slova Vám potvrdí i Kubův táta Jirka Heš, který sám hokej profesionálně hrával, a se kterým jsme nedávno za účasti jeho dvou synů natočili krásný rozhovor (půjde ven za pár dní). Jirka v něm popisuje rozdíl ve zkušenostech, které nabyl jeho starší syn Lukáš v CHL a mladší Kuba v USHL, tak si to určitě nenechte ujít, opravdu to stojí za poslech

Jak řekl někdy před půl rokem v podcastu Bomby k tyči hlavní skaut týmu NHL Seattle Krakens Robert Kron: „"USHL je těžká soutěž. Ve srovnání s CHL je v ní možná méně talentů, ale o to je to tam rychlejší a o to víc se tam hraje do těla. Tam když se mladý hráč z Evropy dokáže prosadit, tak se to velice hodnotí". Dnes už si troufám jeho slova potvrdit. V USHL opravdu hrají kluci, kteří sice nepatří k absolutní špičce svého ročníku, ale o něco menší skills nahrazují ohromnou bojovností a nasazením. Zápasy USHL mají prostě „koule“. Když jsme se za Vášou přijeli do Muskegonu poprvé podívat, byli jsme rychlostí a tvrdostí předváděné hry ohromeni A to bylo přesně to, co náš Váša potřeboval ze všeho nejvíc

Už na samotných výsledcích posledních NHL draftů si můžete všimnout jedné zajímavosti. V prvním kole je naprostá většina hráčů vybírána z WHL či OHL, zatímco kluků z USHL tam najdete velmi málo. Na druhou stranu podíváte-li se na to, ze které soutěže bylo v draftu celkově vybráno nejvíc hráčů, pak zjistíte, že je to právě z USHL. O čem to svědčí? No přesně jak řekl Robert Kron. Ti nejtalentovanější hráči hrají v kanadských juniorkách. Ti největší pracanti a dříči se rodí v USHL

Proto mě letošní vítězství mladých Američanů potěšilo. Na HGC totiž nejezdí hráči z amerického národního rozvojového programu NTDP (americká reprezentace do 18 let), kteří hrají celý rok pohromadě, ale před začátkem sezóny dostávají příležitost obléknout národní dres hráči z různých amerických soutěží, kde má USHL samozřejmě nejvyšší zastoupení. A ještě o jednu informaci ohledně letošních vítězů se s Vámi musím podělit. Ze 23 nominovaných hráčů jich už 13 tzv. komitnulo některou z amerických univerzit a připravují se hrát univerzitní soutěž NCAA. Vrcholový sport a studium tedy jde dohromady, ačkoliv se nám to v našich končinách jeví jako nemožné.

Previous
Previous

NCAA není jediná cesta, ALE…

Next
Next

A zase ta Amerika